Dvě století v hlubinách si Mladečské jeskyně připomenou 2. května 2026
Mladečské jeskyně
Aktuality
Srdečně zveme na speciální přednášku Dvě století v hlubinách k 200. výročí objevení Mladečských jeskyní u Litovle na Olomoucku, která se uskuteční v sobotu 2. května 2026.
Speleolog RNDr. Petr Zajíček vás provede historií jeskyní – od nejasností kolem jejich objevení přes první nálezy a rabování až po odborné i novodobé výzkumy.
📍 Přednášky se uskuteční v projekčním sále v areálu Mladečských jeskyní
🕙 10:00 | 🕑 14:00
Na přednášky navazují komentované prohlídky jeskyně:
🕚 11:00 | 🕒 15:00
⏱️ Přednáška i prohlídka trvají přibližně 50 minut.
🎟️ Vstupenky je nutné zakoupit na konkrétní čas přednášky – platí zároveň i na navazující prohlídku jeskyně.
💻 Vstupenky jsou k dispozici pouze online na webu: https://portal.colosseum.eu/Tours?mrsid=210
⚠️ Kapacita je omezená.
👶 Akce není vhodná pro děti do 12 let.
Mladečský labyrint puklinových chodeb a dómů zdobených krápníky a sintrovými náteky je největším a nejstarším pohřebištěm cromagnonského člověka ve střední Evropě. Za rok objevení se považuje 1826. Mezi nejkrásnější části patří Chrám přírody nebo Panenská jeskyně. Symbolem je dva metry vysoký stalagmit Mumie. Celkem mají chodby 1250 m, zpřístupněno je 400 z nich.
Lidskou lebku v Mladečských jeskyních u Litovle objevil v roce 1881 rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy. Nejprve se předpokládalo, že jde o lebku dospělého muže. Pozdější studie, které porovnávaly charakteristiky jiných fosilií nalezených na místě, ale odhalily, že jde ve skutečnosti o lebku ženy, která zemřela ve věku kolem 17 let, před 31 tisíci lety, v období označovaném jako aurignacien (41–29 tisíc let př. n. l.). Tato fosilie je tak jednou z nejstarších Homo sapiens nalezených ve střední Evropě.
Možnou vizuální podobu Kromaňonky naznačil společný projekt brazilských a českých vědců. Cicero Moraes z Arc-Team Brazil, Sinop-MT digitálně vytvořil forenzní rekonstrukci podoby obličeje ženy. Bylo to možné díky tomu, že v roce 2021 zpřístupnilo vídeňské přírodovědné muzeum, kde je originál Szombathyho nálezu uložen, interaktivní online verzi lebky „Mladeč I“. To inspirovalo české a brazilské vědce k vytvoření projektu forenzní aproximace obličeje. Jelikož vídeňští muzejníci neuvedli rozměry lebky, čerpali autoři údaje z knihy Maria Teschler-Nicola: Early Modern Humans at the Moravian Gate z roku 2006. Původní lebka byla nalezena bez dolní čelisti a většiny zubů, do původní podoby ji domodeloval počítačový program. Pro modelaci měkkých tkání posloužila podrobná data z počítačové tomografie (CT) těl současných lidí. Nakonec vznikly dvě verze obličeje. Jedna černobílá bez vlasů a se zavřenýma očima, druhá více subjektivní barevná s vlasy a s otevřenýma očima. Tým zveřejnil své poznatky v rámci online knihy „The Forensic Facial Approach to the Skull Mladeč 1“ (Forenzní obličejový přístup k lebce Mladeč 1).
Informace o přístupu a prohlídkách podzemí je na webové adrese mladecske.caves.cz.
